Během druhé světové války a po ní bylo z Pobaltí deportováno přes 40 000 lidí do gulagů na Sibiři. Mezi nimi i mladá žena Erna Tamm, jejíž deník a dopisy tvoří dějovou linku příběhu. Závažné téma ztvárnil estonský debutant Martti Helde velmi originálním vizuálním stylem. Po pečlivém studiu dobových reálií, fotografií a dokumentů inscenoval svůj film ve 13 obrazech, kdy statické herce ve výrazných gestech zasadil do reálného prostředí. Kamera mezi nimi proplouvá a zvuková stopa tvoří prostor a emoci. Kontrast mezi statickou krásou obrazů a hrůzou zobrazovaných událostí doznívá v divákovi ještě dlouho po odchodu z kina.
