Čtrnáctiletá Maria je dospívající dívka s odpovídajícími zájmy a tužbami. Na „správnou" cestu se ji však snaží nasměrovat jak kněz z katolického spolku, tak její matka, která fundamentálnost své víry chápe jako nezbytnost i přednost. Maria je svazována hned z několika směrů, její mladší bratr navíc trpí zjevně nevratným postižením a rozrušená dívka mezi řečí zmiňuje, že chce pro jeho záchranu podat oběť. Musí hřích opravdu znamenat zatracení? Zajistí varování před hříchem Boží přízeň? A jsou všechny události opravdu tak nevyhnutelné, jak se zdá? V náladě filmu lze cítit vliv Ulricha Seidla či Michaela Hanekeho, jinak jde ale o osobitý a zejména dokonale promyšlený tvar. Snímek s mimořádnou citlivostí balancuje mezi ráznou, skrze humor prosvítající kritikou netolerancí prostoupené víry a chápavým pohledem na vnitřní boj hrdinky. Zatímco její matka vidí jedinou cestu, divák může navzdory strohému stylu snímku zahlédnout odboček mnoho.
